Termínem vendor lock-in (česky přibližně „uzamčení na jediného dodavatele“, či „proprietární uzamčení“) označujeme situaci, kdy je zákazník nucen pokračovat ve využívání produktů či služeb jednoho konkrétního výrobce nebo dodavatele, neboť je mu z povahy služby či produktu bez značných nákladů znemožněno přejít ke konkurenci.
Pojem bývá užíván zejména v souvislosti s výpočetní technikou, elektronikou a softwarem, kdy jsou tato omezení dána technologicky, avšak vendor lock-in může vzniknout i na legislativním, smluvním či licenčním základě. Často bývá skloňován i v souvislosti s veřejnými zakázkami.
Typickými příklady vendor lock-in jsou proprietární softwarové formáty, patentově chráněné technologie, nestandardní hardware, záměrná nekompatibilita a podobně.
Je přirozenou snahou dodavatele (vývojáře, výrobce…) připoutat si k sobě své zákazníky, avšak stejně tak by mělo být přirozenou snahou zákazníků nenechat se do příliš nerovného vztahu uvázat. V oblasti IT je vendor lock-in do určité míry standardem, avšak ona míra může být ovlivněna jak použitými technologiemi (otevřené standardy, open source software…), tak smluvně dohodnutými parametry kontraktu (omezení vyhrazené exkluzivity dodavatele, předání dokumentace a zdrojového kódu apod.).