Jedná se o obchodní model, jehož podstatou je bezplatná distribuce omezeného základního produktu, přičemž jeho rozšíření a další funkcionalita jsou zpoplatněny. Pojem vznikl spojením slov free (zdarma) a premium (příplatek, přirážka, ale též prémiový obsah či funkcionalita).
Cílem je oslovit nabídkou co nejširší základnu potenciálních zákazníků tím, že jim umožníme se s naším produktem zdarma seznámit, vytvořit uživatelské návyky a ideálně uživatele free verze přesvědčit k přechodu na placenou verzi a platbám za rozšířený obsah a funkcionalitu.
Omezení bezplatné verze mohou spočívat v chybějící funkcionalitě, limitovaném obsahu, ale též v různých objemových limitech, například na maximální množství uložitelných dat, zpracovaných záznamů a podobně.
S touto prodejní strategií se lze setkat zejména u softwaru, on-line služeb a poskytovatelů mediálního obsahu. V posledních letech došlo k hojnému rozšíření tohoto modelu napříč odvětvími, mezi typickými příklady lze uvést produkty a služby společností Microsoft (Skype, Office 365, Linked-In) a Google (Google Docs a Gmail na vlastní doméně). Dále můžeme pokračovat různými cloudovými úložišti typu Dropbox, službami pro rozesílání newsletterů jako je MailChimp a skončit můžeme u zpravodajských portálů nabízejících bezplatně základní přehled událostí, ale s komentáři, analýzami a odbornějšími články coby freemium obsahem za paywallem.
Specifická situace nastává u počítačových her, kde se pod pojmem freemium může jednat o plnohodnotně použitelnou a hratelnou verzi plné hry, jež pouze obsahuje méně hratelného obsahu, ale též se může jednat o neoblíbený a hojně kritizovaný model „free to play & pay to win“, kdy je hra bez dokoupené funkcionality absurdně obtížná či téměř nehratelná a pro hráče frustrující.
Freemium je poměrně nový pojem, vzestup, jehož popularity započal až okolo roku 2010, avšak prodejní model, jenž popisuje, existuje v případě softwaru v určité formě již od 80. let minulého století. Znám však ale tehdy byl spíše pod pojmem shareware.