Často užívaný výraz hard skills se běžně překládá jak tvrdé dovednosti či kompetence. Jedná se o specifické odborné znalosti a dovednosti, které se na rozdíl od jemných dovedností (soft skills) dají snadno změřit a ověřit. Stejně tak se dají výrazně snáze získat, a to zpravidla studiem a praxí.
Mohou se dělit na dvě skupiny – kromě odborných tvrdých dovedností (specific hard skills) existují obecné tvrdé dovednosti (generic hard skills). Mnoho lidí však toto dělení neřeší, protože v jistých ohledech je jeho hranice nejasná.
Jaké známe generic hard skills, tedy obecné tvrdé dovednosti?
Pod obecné tvrdé dovednosti se řadí takové dovednosti, které jsou potřebné pro výkon práce, ale jejich ovládání nesouvisí přímo s konkrétním zaměstnáním, tedy takové dovednosti, které si člověk může přenášet napříč různými pozicemi a může je uplatnit v různých oborech. Dají se snadno změřit a ověřit teoretickou či praktickou zkouškou.
Podle Národní soustavy povolání patří mezi obecné kompetence tyto dovednosti:
- počítačová způsobilost,
- způsobilost k řízení osobního automobilu,
- numerická způsobilost,
- ekonomické povědomí,
- právní povědomí,
- jazyková způsobilost v češtině,
- jazyková způsobilost v angličtině,
- jazyková způsobilost v dalším cizím jazyce.
Jaké známe specific/technical hard skills, tedy odborné tvrdé dovednosti?
Pod odborné tvrdé dovednosti řadíme takové dovednosti, které jsou potřebné pro konkrétní pracovní pozici/konkrétní práci. Podobně jako obecné tvrdé dovednosti se dají snadno změřit a ověřit teoretickou či praktickou zkouškou.
Národní soustava povolání uvádí jako příklad odborných znalostí a dovedností tyto:
- rostlinolékařství,
- vysazování zeleniny,
- technické kreslení ve strojírenství a kovovýrobě,
- diagnostika poruch elektrotechnických zařízení,
- seřizování a zkoušení přístrojového vybavení letadel.
V jakých profesích potřebujeme zejména tvrdé dovednosti?
Jak už je z výše popsaného zřejmé, odborné tvrdé dovednosti uplatníme v oboru, kterého se týkají. Nejedná se pouze o dělnické a technické pozice, ale i o různá další odborná místa. Naopak se dá říct, že každá odborná pozice vyžaduje konkrétní výčet tvrdých dovedností.
Obecné tvrdé dovednosti naproti tomu využijeme na různých pozicích i v různých oborech, jak už bylo rovněž zmíněno výše. Například základní počítačová způsobilost je požadována prakticky na všech kancelářských pozicích bez ohledu na to, zda se jedná o práci v back office či front office, v bance či e-shopu, pojišťovně či recepci u lékaře.
Lze se tvrdým dovednostem naučit?
Ano, samozřejmě. Ty základní a obecné získáváte už v průběhu základní školy a středoškolské docházky. Mnoho odborných dovedností se vyučuje na konkrétních oborech středních škol, ty ještě více specifické pak na vysokých školách. Další dovednosti získáváte praxí v oboru a nabízejí se i různé kurzy, které odborné znalosti prohlubují. Zda se však člověk bude mít ochotu dále (celoživotně) vzdělávat, se přímo odvíjí od jeho jemných dovedností, které jsou z velké části vrozené a které se rozvíjejí naopak nesnadno.
Dají se jemné dovednosti rozpoznat už na pohovoru?
Dají, dokonce se tak u odborných pozic většinou i děje. Personalisté mohou zvolit formu teoretického testu i praktické zkoušky. U méně odborných pozic se naopak často setkáte s tím, že na pohovoru budou zkoušet spíše vaše jemné dovednosti a k těm tvrdým vám pouze oznámí, že vás stejně všechno naučí, pokud jim budete sedět jako osobnost.