Výrazem brainstorming označujeme schůzku menšího počtu lidí, jejímž cílem je z účastníků vytěžit co nejvíce nápadů, nových podnětů nebo způsobů řešení nějaké situace. Tato skupinová kreativní technika se používá v marketingu, managementu, ve vědě i ve školství a v drtivé většině případů se týká jednoho konkrétního tématu. Samotné slovo brainstorming pochází z angličtiny a český ekvivalent nemá (výjimečně se můžete setkat s pojmem burza nápadů). Jeho doslovný překlad by zněl mozkové bouření, případně bouření mozku.
S myšlenkou brainstormingu přišel na konci 30. let a v průběhu 40. let 20. století americký odborník na reklamu Alex Faickney Osborn, který ji následně rozpracoval ve své knize (Applied Imagination). Jeho metoda se ujala a dnes už má pevné místo tam, kde je potřeba získat co nejvíce nových nápadů, zejména tedy v marketingu.
Žádná kritika a důraz na kvantitu
Důraz na kvantitu? Skutečně je tomu tak, ačkoli to na první pohled vypadá jako přesný opak toho, o co se na běžných schůzkách lidé snaží, tedy zaobírat se kvalitou, nikoli kvantitou a jednotlivé návrhy rovnou podrobit kritickému rozboru všech pro a proti. Brainstorming ale funguje jinak.
Tato metoda představuje v optimálním případě systematicky vedenou diskuzi ve svižném tempu, jíž se účastní odborníci i další lidé, jichž se daný problém nějakým způsobem dotýká. Obvykle se jedná o šest až dvanáct zaměstnanců jedné společnosti, jimž je v krátkosti představen problém. Během volné „diskuze“ se pak snaží k dané oblasti říci vše, co je napadne. Myšlenka jednoho účastníka může podnítit fantasii ostatních, kteří pak vymyslí něco dalšího. Tak to pokračuje až do chvíle, kdy se nápady zcela vyčerpají. Čím více toho bude, tím lépe, protože s množstvím myšlenek stoupá pravděpodobnost, že se mezi nimi bude skrývat i nějaká opravdu kvalitní a podnětná.
Příjemná atmosféra a dobré načasování
Brainstorming by měl probíhat v příjemné atmosféře na klidném místě, a to nejlépe v době, kdy jeho účastníci nemají hlavu plnou starostí s něčím jiným (např. v době uzávěrky nějakého projektu apod.). Často se doporučuje místnost s uspořádáním stolů do tvaru písmene U, z denní doby pak čas mezi devátou a jedenáctou hodinou dopoledne a délka trvání okolo půl hodiny (maximálně však dvě hodiny). Tato doporučení jsou ovšem pouze orientační. Pokud vybraná skupina jednomyslně odsouhlasí, že jí to nejvíce myslí v šest odpoledne, je právě tato hodina ta ideální.
V přátelském duchu by měla probíhat i samotná schůze. Nikdo se nikomu nesměje, nikdo ničí nápad nekritizuje, a to ani v případě, že je zcela mimo. I na první pohled nesmyslná myšlenka může vést k vymyšlení dobrého nápadu někým jiným. Rozvíjení již řečeného je rovněž vítáno.
Skupina vymyslí více nápadů než jednotlivci
Často platí, že jednotlivci sami za sebe by stejné množství návrhů nevyplodili. Diskuzi založenou na vzájemné inspiraci obvykle vede jeden člověk, který je na ni dopředu připravený. Někdo totiž musí určit téma, kterého se brainstorming bude týkat, a připravit pro něj podklady. Stejně tak musí někdo určit, kolik lidí se do toho má zapojit. Tento člověk nápady ostatních průběžně zapisuje na tabuli a posléze z nich čerpá při skutečném řešení daného problému. Nejedná se tedy o schůzku konanou pro nic za nic.
Pokud se ale brainstormingu účastní příliš velká skupina lidí (třeba dvacet a více), může se stát, že její moderátor nebude stíhat nápady zapisovat a tím dojde i k narušení přirozeného toku myšlenek všech zúčastněných. Průběh by také měla upravovat předem dohodnutá a odsouhlasená pravidla (např. povinnost ztišit si telefon). K plodné diskuzi může také přispět „rozehřívací“ téma, které účastníky vztáhne do víru brainstormingu. Týkat se může čehokoli – aktuálně řešeného úkolu, strávení posledního víkendu, plánů na dovolenou apod.
Moderátor může průběh brainstormingu usměrňovat podle potřeby, ale sám by neměl žádné nápady zmiňovat. Nápady ostatních může ocenit a poděkovat za ně, ale rozhodně by je v tu chvíli neměl hodnotit, vyzdvihovat či naopak odsuzovat.
Tichá metoda, aneb brainstorming bez překřikování
Nefunguje u vás brainstorming podle představ? Někdo se nezapojuje vůbec, jiný má potřebu ostatní hodnotit a tak dále? Zkuste jeho jiné metody. Brainstorming může probíhat formou jakési tiché pošty. Téma k diskuzi uvedete na tolik papírů, kolik se schůze účastní lidí. Každý pak svou myšlenku k němu napíše právě na tento papír a pošle jej kolegovi vedle sebe. Takto může dokument kolovat například pětkrát a všichni mohou těžit z myšlenek, které již uvedli ostatní.
Shrnutí
Pokud bychom to měli ve zkratce shrnout, zásady plodného brainstormingu jsou:
- příjemné prostředí,
- menší počet účastníků,
- délka okolo půl hodiny,
- žádná kritika,
- kvantita nápadů,
- příprava moderátora,
- průběžné zapisování návrhů a rozvíjení již řečeného,
- zhodnocení výsledků až po skončení diskuze.
Výhody metody brainstormingu jsou:
- rychlý a snadný přístup k množství nápadů,
- nalezení originálních a rozmanitých myšlenek,
- podpora otevřenosti týmu i během běžné spolupráce.